Retro recepty aneb co se dříve vařivalo

Něco málo z historie

Snaha o zaznamenaní chutné krmně je stejně stará jako její příprava. Záleželo však na tvůrci pochoutek, zda chce zveřejnit svá tajemství a přijít tak o svoje "know-how", což v jeho zájmu nebylo, a tak těmi zpravodajci se stali kronikáři a středověcí písmáci, kteří dokumentovali hojnost a bohatství u toho či onoho dvora, případně bohatého mecenáše. Ojedinělé vydání kuchařských knih však je známo, a to již v 16. století, kdy do počátku 19. století jich několik vyšlo, avšak pro svoji honosnost je jejich cílovou skupinou stále šlechta a bohaté měšťanstvo. To se nezměnilo ani vydáním populární kuchařské knihy Václava Pacovského počátkem 19. století, kuchaře hraběnky Netolické. Ten mimo jiné podotýká, že česká kuchyně patří k těm nejlepším a nejvyhledávanějším v Evropě.

Vlastenecké kuchařky

Magdaléna Dobomila Rettigová se přes svoji německou výchovu v dětském věku stala českou vlastenkou, spisovatelkou a autorkou populární česky psané Domácí kuchařky. Její recepty se v duchu doby stále vyznačovaly náročností na přípravu, byly určeny pro bohatší domácnosti, ale právě cílená vrstva - vlastenecké měšťanstvo - ji velice přivítalo a od svého prvního vydání z roku 1826 ze dočkala mnoha dalších.
Jinou oddanou vlastenkou byla Františka Hansgirgová, která vydala další z řady kuchařek, avšak uvědomila si, že je třeba se zaměřit i na chudší domácnosti, a tak vydala Malou novou českou kuchařku, která zahrnovala recepty, které byly poněkud lidovější a dostupné i pro ekonomicky slabší rodiny.
Období třetí čtvrtiny 19. století bylo vůbec plodné na kuchařské knihy, avšak autoři často pouze opisovali od svých předchůdců, případně náležité recepty upravovali, šlo však o populární četbu. Dokládá to i skutečnost, že u nás vycházeli kuchařské knihy, které napsali i američtí našinci pro své české spoluobčany.(Rosická, Persein-Beránek).
Kuchařské knihy nebývaly jen souhrnem receptů, ale nechybělo ani ponaučení o správném stolovaní, údržbě potravin i kuchyně a podobně. Ve starších knihách najdeme i četné moralizování k šetrnosti hospodyň, nabádání k jejich jisté servilnosti k mužům-živitelům, či k dodržování církevních nařízení.

První republika

Anuše Kejřová se narodila v době rozkvětu českých kuchařských knih a její působení patří dílem do konce rakousko-uherského mocnářství a dílem do mladé Republiky československé. Sama s botatou praxí sepsala roku 1905 kuchařskou knihu s názvem Úsporná kuchařka - Zlatá kniha malé domácnosti. Sama pak provozovola kuchařskou školu a kurzy vaření a tato její kuchařka nebyla rozhodně poslední.
Marie Janků-Sandtnerová se narodila o deset let později a přežila Anuši Kejřovou o celých dvacet let. I ona se zapsala mezi významné autory receptů, zvláště ocenené jsou právě ty s rozpočty, kdy i méně zkušená hospodyňka získá představu o množství ingrediencí, což v dřívějších dobach zcela zvykem nebývalo.
Ale o jednotlivých autorech se více dočtete na stránce "zdroje".

O těchto stránkách

Reptro recepty zahrnují údobí více než sto let, od Magdalény D. Rettigové až po Marii Janků-Sandtnerovou, nejvíce receptů lze datovat mezi 70. až 90. léta 19. století. Některé recepty mají původ jen u jednoho autora, jiné se opisem dostaly do dalších kuchařek, proto bylo nutné některý z nich vybrat. Problém jsou staročeské a rakouské míry a váhy, stejně tak americké jednotky, kdy by měla posloužit převodová tabulka pod tímto textem. Doufám, že s obsahem webu budete spokojeni, některý z více než sedmi stovek receptů Vás osloví a vždy se sem rádi vrátite. Recepty jsou uvedeny v neupravených verzích včetně pravopisu, případné překlepy snad budou prominuty ...
 
Dobrou chuť přeje autor.

Staré míry a váhy

  • 1 libra = 0.56 kg
  • 1 lot = 1.75 dkg
  • 1 kventlík = 4.38 g
  • 1 máz = 1.44 l
  • 1 žejdlík = 0.35 l

Jsou použité v některých starších receptech.

Americké míry a váhy

  • 1 libra = 0.45 kg
  • 1 unce = 28 g
  • 1 pinta = 5.5 dcl
  • 1 guart = 1.1 l
  • 1 galon = 4.4 l
  • 1 koflík = 1.45 l

Jsou použité v receptech Marie Rosické a Emanuela Perseina-Beránka